09.10.2024
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem je všeobecně známá a většina z nás si umí představit, co obnáší. Občanský zákoník ale zná také vyživovací povinnost mezi dalšími příbuznými. Ze zákona tedy vyplývá i vzájemná vyživovací povinnost mezi předky a potomky a mají ji dokonce i vzdálenější příbuzní. Ti ale pouze tehdy, pokud tuto povinnost nemohou plnit bližší příbuzní.
Je tak myšleno především na situaci, kdy rodič nebo prarodič zestárne a už není schopen si sám obstarat prostředky pro svou obživu. Když vůči němu nemohou plnit vyživovací povinnost jeho děti, může se obrátit na vnuky.
Pro stanovení výše výživného se v takovém případě posoudí odůvodněné potřeby rodiče či prarodiče a také jeho majetkové poměry. Záleží tedy na věku a zdravotním stavu rodiče či prarodiče, dále na jeho příjmech a majetkových poměrech, a i na jeho potřebách ohledně bydlení, stravy, ošacení a lécích. Záleží i na tom, zda by si předek mohl obstarat prostředky na svou obživu vlastní činností, ale přesto tak nečiní.
Roli hrají také okolnosti na straně dítěte nebo případně vnoučete, které má vyživovací povinnosti plnit. U něho se posoudí jeho schopnosti, možnosti a majetkové poměry. Záleží zejména na jeho věku, zdravotním stavu, majetkových a pracovních poměrech či rodinné situaci.
Potomci mají zajistit svým předkům slušnou výživu, nemají ale povinnost jim zajistit shodnou životní úroveň, jako mají sami. Svou povinnost mohou plnit jak finanční podporou, tak osobní péčí.
Pokud je potomků v rodině více, má každé z dětí povinnost přispívat rodiči nebo prarodiči v takovém poměru, který odpovídá jeho schopnostem a možnostem v porovnání se schopnostmi a možnostmi jeho ostatních sourozenců.
Ne každý si ale může nárokovat od svých potomků plnění vyživovací povinnosti a jistě si dovedeme představit řadu případů, u kterých by to bylo dokonce v rozporu s dobrými mravy. To platí především pro rodiče, kteří také v minulosti svou vyživovací povinnost vůči svým dětem neplnili nebo o ně dobře nepečovali.
Vyživovací povinnost může i zaniknout, a to pokud předek či potomek zemře nebo dojde ke změně okolností a předek znovu nabyde schopnost se samostatně živit či potomek tuto schopnost pozbyde. Vyživovací povinnost zanikne i v případě, že rodič uzavřel manželství nebo registrované partnerství (do budoucna partnerství) nebo došlo k osvojení potomka jinou osobou.
Článek byl vydaný v rámci projektu s názvem „Vzdělávací a právní aktivity na zvýšení ochrany lidských práv seniorů“, který realizuje Konfederace sociálních služeb za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z dotačního programu „Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností“