04.11.2024

Plynutí času neovlivní nikdo z nás a jednoho dne se musíme začít zabývat tím, jak se svým životem naložíme v době, kdy se naše pracovní kariéra chýlí ke konci. Někdo důchod nedočkavě vyhlíží, pro jiného tato představa zase tak lákavá není.

Dobrou zprávou je, že se ani v důchodovém věku nemusíme vzdát své práce, pokud nám životní okolnosti a zdravotní stav umožňují i dále pracovat. Vždy je ale dobré vědět, za jakých podmínek máme nárok na pobírání starobního důchodu, což je dávka státní sociální podpory určená právě pro zabezpečení ve vyšším věku.

Podmínky jsou upraveny v zákoně o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů).

Podle tohoto zákona musíme splnit především dvě základní podmínky, kterými jsou dosažení stanoveného věku a získání potřebné doby pojištění.

Věková hranice odchodu do starobního důchodu není pro všechny stanovena jednotně a záleží na tom, ve kterém roce jsme se narodili.  Podmínky se liší pro pojištěnce narozené před rokem 1936, pojištěnce narozené v letech 1936 až 1971 a dále pro pojištěnce narozené po roce 1971. U žen narozených do roku 1971 má význam i počet dětí, které vychovaly. Vždy si tedy musíme zjistit, jaká pravidla platí konkrétně pro nás, a to podle data našeho narození.

Dobou pojištění se rozumí doba, po kterou jsme jako pojištěnci přispívali do systému důchodového pojištění, a to ať už povinně nebo dobrovolně. Některá období našeho života mohou být v závislosti na okolnostech započítány také jako náhradní doby pojištění. Jde například o období, kdy jsme pečovali o malé děti, pobírali invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, pobírali podporu v nezaměstnanosti atd.

Ani potřebná doba pojištění není stanovena pro všechny stejně, ale záleží na roce, ve kterém dosáhneme důchodového věku. Je odstupňována od 25 do 35 let, a i v tomto případě si musíme ověřit, jaká potřebná doba pojištění platí právě pro nás.

I když se nám nepodaří splnit podmínku potřebné doby pojištění, máme někdy možnost si ji doplatit formou dobrovolného odvodu důchodového pojištění. Pro období před 1. lednem 1996 je ale tato možnost vyloučena.

Nárok na důchod nám může vzniknout, i když jsme potřebnou dobu pojištění nezískali, ale splníme další podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění. V takovém případě můžeme uvažovat o:

  • nároku na předčasný důchod,
  • nároku na tzv. „poměrný“ starobní důchod,
  • nároku na starobní důchod při získání 30 let potřebné doby pojištění bez započítání náhradních dob pojištění,
  • nároku na starobní důchod pří získání 15 let potřebné doby pojištění bez započítání náhradních dob pojištění,
  • nároku na starobní důchod při splnění podmínek nároku na invalidní důchod nebo
  • změně invalidního důchodu na řádný starobní důchod po dosažení věku 65 let.

Pokud si chceme alespoň orientačně zjistit, jaké informace o našich dobách pojištění vede Česká správa sociálního zabezpečení, máme možnost požádat si o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění.

Dávka starobního důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra je stanovena pro všechny stejně, přičemž v roce 2024 činí 4 400 Kč a pro rok 2025 je stanovena na 4 660 Kč.

Procentní výměra se stanoví individuálně z tzv. vyměřovacího základu a má na ní vliv doba pojištění před tím, než nám vznikl nárok na starobní důchod i doba pojištění po vzniku tohoto nároku. Pro rok 2025 dojde k navýšení procentní výměry o 0,6 %. Její minimální výše činí 770 Kč. U některých kategorií žen ovlivní výši důchodu i počet vychovaných dětí.

Minimální důchod bude v roce 2025 činit 5 430 Kč.

Ke zvyšování důchodu dochází na základě valorizací důchodů, prováděných nařízením vlády.

Pokud se rozhodneme pro variantu předčasného důchodu, musíme si uvědomit, že to bude mít vliv na výši našeho důchodu, a to už natrvalo. Navíc už nebudeme mít možnost přejít do režimu důchodu starobního.

Ověření splnění podmínek pro přiznání starobního důchodu a výpočet jeho výše jsou poměrně komplikovanou záležitostí. Patří do působnosti České správy sociálního zabezpečení, která bude rozhodovat na základě naší žádosti. Žádost je potřeba podat osobně na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě našeho trvalého bydliště.

Nezapomínejme ani povinnost hlásit tomuto úřadu všechny změny, které mají vliv na výplatu našeho starobního důchodu, a to do 8 dnů. Jinak by se nám mohlo stát, že budeme pobírat důchod neoprávněně a následně budeme muset vyplacené peníze zase vrátit. 

Článek byl vydaný v rámci projektu s názvem „ Vzdělávací a právní aktivity na zvýšení ochrany lidských práv seniorů“, který realizuje Konfederace sociálních služeb za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z dotačního programu „Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností“