02.12.2024

Ať už se nám za života podařilo nashromáždit velký majetek nebo velké dluhy, měly bychom si položit otázku, co se bude dít po naší smrti. 

Právní úprava dědění je poměrně komplikovaná, a tak pokud nejsme v této oblasti úplně zběhlí, je určitě vhodné vše v klidu projít s advokátem nebo notářem, abychom měli jistotu, že s naším majetkem bude naloženo skutečně v souladu s naším přáním. Často můžeme i ušetřit naše pozůstalé zbytečných a vyčerpávajících sporů.

Pokud nechceme přistoupit k uzavření dědické smlouvy nebo sepsat závěť, bude se po naší smrti postupovat podle zákona. 
Důležitým předpokladem dědění je dědický titul. Tím se rozumí důvod, na jehož základě se dědic k dědictví povolává. Může jím být závěť, dědická smlouva nebo zákon.

Zůstavitel má i možnost rozhodnout o svém majetku pro případ smrti tzv. odkazem. Odkazovník ale dědicem není.

Závěť
Závětí můžeme jednostranně rozhodnout, komu připadne po smrti náš majetek. Představuje jeden ze způsobů pořízení pro případ smrti. Platná závěť má přednost před děděním ze zákona. 

Závěť můžeme sepsat:
•    vlastní rukou (holografická závěť),
•    jinak než vlastní rukou – zde ale musí být přítomni dva svědci (alografická závěť),
•    notářským zápisem.

Osoby, které se nacházejí v ohrožení života mohou sepsat závěť s úlevami.
Při sepisování závěti nesmíme zapomenout na naše nepominutelné dědice čili naše děti a pokud děti nedědí, tak jejich potomky. Nezletilý nepominutelný dědic musí dostat tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu a zletilý nepominutelný dědic jednu čtvrtinu zákonného dědického podílu.  

Nepominutelného dědice můžeme vydědit jenom z důvodů stanovených zákonem. 
Závěť, kterou jsme již sepsali můžeme kdykoliv zrušit tím, že sepíšeme závěť novou nebo svou závěť odvoláme. I pro platné zrušení a odvolání závěti je ale třeba dodržet určitou formu.


Dědická smlouva
Vedle závěti můžeme uzavřít i dědickou smlouvu, která má přednost před závětí. Na rozdíl od závěti ale nejde o jednostranné právní jednání, ale o dvoustranné. 

Jako zůstavitel můžeme povolat druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana naši nabídku přijme. Dědickou smlouvu je možné uzavřít pouze ve formě notářského zápisu, pokud jsme zletilí a plně svéprávní.
Po uzavření dědické smlouvy máme možnost i nadále nakládat se svým majetkem podle svého uvážení. Pokud by ale takové nakládání s majetkem bylo v rozporu s dědickou smlouvou, může se dědic dovolat neúčinnosti těchto právních jednání.

Dědická smlouva může zahrnovat pouze ¾ pozůstalosti. Zbývající jedna čtvrtina bude rozdělena podle závěti zůstavitele a pokud nezanechal závěť, tak podle zákona.
Je možné sepsat novou dědickou smlouvu nebo stávající smlouvu zrušit, ale lze tak učinit opět pouze formou notářského zápisu.

Dědění ze zákona
Jestliže nedošlo k rozdělení celého nebo části majetku podle závěti, přichází na řadu dědění ze zákona. Občanský zákoník rozlišuje celkem 6 dědických tříd. V každé dědické třídě je stanoven okruh dědiců. Pokud dědí dědicové z bližšího okruhu oprávněných osob, další dědické třídy již nedědí.

Stát se stává zákonným dědicem až v případě, že nedědí žádný z dědiců podle zákonné dědické posloupnosti. Dědictví připadá státu jako tzv. odúmrť.

Dědic ze zákona se může stát nezpůsobilým k dědění. Zákon pro to stanoví několik důvodů od úmyslného trestného činu dědice vůči zůstaviteli až po zbavení rodičovské zodpovědnosti z důvodu jejího vážného zanedbávání.
Dědic se může dědického práva zřeknout, vzdát se ho nebo ho odmítnout. To je důležité vědět zejména v případě, že je dědictví zatíženo dluhy.

 

 

Článek byl vydaný v rámci projektu s názvem „ Vzdělávací a právní aktivity na zvýšení ochrany lidských práv seniorů“, který realizuje Konfederace sociálních služeb za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z dotačního programu „Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností“