01.11.2025

Spotřebitel má, jakožto slabší smluvní strana, právo na vyšší zákonnou ochranu při uzavírání smluv s podnikatelem. Ale kdo je vlastně spotřebitel? Jakou právní ochranu mu zaručuje občanský zákoník? Může podnikatel práva spotřebitele omezit?

Kdo je spotřebitel?

Spotřebitel je každý, kdo jedná s podnikatelem. Podle občanského zákoníku se za spotřebitele považuje každá osoba, která uzavírá smlouvu mimo souvislost s vlastním podnikáním. To znamená, že v určitých situacích může být spotřebitelem rovněž podnikatel.

Příklad: Podnikatel (truhlář) si koupí dvě elektrokola na e-shopu. Jelikož koupě elektrokol nesouvisí s jeho podnikatelskou činností, vystupuje při uzavírání kupní smlouvy jako spotřebitel. 

 

Postup před uzavřením smlouvy

Před uzavřením smlouvy, ať už kupní, o dílo, poskytování internetových nebo mobilních služeb, či dodávek energií, si nejprve:

  • pečlivě prostudujte samotnou smlouvu a obchodní podmínky podnikatele, 
  • zkontrolujte své identifikační a kontaktní údaje, včetně informací o zboží či službě, které si objednáváte (druh, množství, cena, podmínky dodání či poskytnutí), 
  • zjistěte, zda se ve smlouvě, případně v obchodních podmínkách, nenachází jakékoli skryté poplatky (např. smluvní pokuty, storno poplatky, delší dodací lhůty, nevýhodné podmínky reklamace či odstoupení od smlouvy).

 

Zneužívající ujednání

Rovněž si dejte pozor na tzv. zneužívající ujednání, jejichž kompletní výčet naleznete v § 1814 občanského zákoníku. Jedná se například o:

  • vyloučení uplatnění reklamace ze strany spotřebitele, a to již před uzavřením smlouvy,
  • omezení práva spotřebitele na odstoupení od smlouvy, zatímco podnikatel od ní může odstoupit kdykoli bez udání důvodu, 
  • umožnění jednostranných změn smlouvy ze strany obchodníka, 
  • stanovení nepřiměřených smluvních pokut.

Zneužívající ujednání jsou ve spotřebitelských smlouvách od počátku neplatná. Pokud od vás podnikatel požaduje jejich splnění, nemáte povinnost tak učinit a současně se můžete obrátit na Českou obchodní inspekci neboli ČOI. 

 

Cena a platební podmínky

Zejména u větších podnikatelů je podstatné zkontrolovat především:

  • celkovou cenu za zboží nebo službu - cena musí být vždy uvedena včetně daně z přidané hodnoty, nákladů na přepravu a balné, případně se započítáním poplatků za aktivaci služby (např. instalaci internetového modemu),
  • podmínky částečných či odložených úhrad - při rozdělení platby do více částí nebo s odloženou splatností (kupř. zaplatíte do 90 dnů po uzavření smlouvy) je důležité vědět, jakou celkovou částku máte obchodníkovi uhradit, a to včetně výše úroků a poplatků,
  • způsob a výši fakturace předplacených služeb – jedná se například o pravidelné dodávky elektřiny. 

Rovněž pamatujte na to, že občanský zákoník neukládá spotřebiteli povinnost uhradit zálohu za zboží nebo službu. Podnikatel ji od vás může požadovat pouze na základě vzájemné dohody. 

Příklad: Spotřebitel si objedná výrobu zboží na zakázku (dle specifických požadavků) v hodnotě 50 000 Kč. Podnikateli však může takovou objednávkou vzniknout větší škoda, pokud by ji spotřebitel odmítl převzít. Požaduje od něj tudíž úhradu zálohy ve výši 25 000 Kč. Pokud ji spotřebitel nezaplatí, dojde ke zrušení objednávky neboli odstoupení od smlouvy ze strany obchodníka. 

 

Spotřebitelské recenze

Jelikož si většina spotřebitelů před koupí zboží prohlíží recenze od jiných kupujících, je podstatné, aby taková hodnocení byla ověřená. 

Každý podnikatel by měl mít vnitřní systém ověřování spotřebitelských recenzí. Každá recenze má být pravdivá, věcná, dobrovolná a sepsána osobou, která zboží či službu skutečně zakoupila. 

Může se stát, že obchodník nabízí zákazníkům odměny za pozitivní recenze, konkrétně v podobě dárků či voucherů zdarma. Takové jednání je však z právního hlediska nekalé, klamavé a zakázané, jelikož poškozuje jednak spotřebitele, jednak konkurenci podnikatele. 

Příklad: Podnikatel zaslal spotřebiteli e-mail, v němž mu nabízí voucher v hodnotě 500 Kč za pozitivní recenze na pět kusů nábytku, které si od něj zakoupil. Spotřebitel napíše kladná, i když ne zcela pravdivá, hodnocení a získá nabídnutý voucher. Jeho recenze si přečtou další zákazníci, přičemž si zboží rovněž zakoupí. Posléze ale zjistí, že zboží nemá vlastnosti uvedené v recenzi. Dochází tak ke klamání spotřebitele, který se může obrátit na ČOI.

 

Vzorky a dárky zdarma

Co se týče vzorků a dárků “zdarma”, tj. bez předchozí objednávky, je podstatné, aby byly opravdu bezplatné. 

Pokud jsou dárky podmíněny dodatečnými poplatky nebo zvýšením ceny zboží, které objednáváte, jedná se o nekalou obchodní praktiku. 

Příklad: Kupujete si čtyři trička v rámci akce 3+1 zdarma. Cena triček nesmí být vyšší než před akcí a současně musí být podobná ceně konkurenčních prodejců. Pokud dojde ke zdražení triček pouze na dobu akce, čtvrté tričko není ve skutečnosti zdarma, ale jeho cena je rozpočítána mezi zbylá tři trička, za něž dle akce platíte. 

V případě, že od obchodníka obdržíte neobjednaný dárek nebo vzorek, nemusíte jej vracet ani platit. Pokud od vás bude posléze podnikatel požadovat úhradu nákladů na přepravu nebo cenu dárku, můžete se obrátit na Českou obchodní inspekci. 

 

 

Článek byl vydaný v rámci projektu s názvem „ Vzdělávací a právní aktivity na zvýšení ochrany lidských práv seniorů“, který realizuje Konfederace sociálních služeb za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z dotačního programu „Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností“