Každý člověk by měl mít nejen přehled o svých aktuálních příjmech a výdajích, ale zároveň by měl i umět finančně plánovat pro následující období – týdne, měsíce i roku. Rozpis příjmů a výdajů, které během určité doby očekáváme, a jejich praktické vyhodnocení se nazývá rozpočet.
Smyslem takového rozpisu je provést jeho vyhodnocení, příjmy a výdaje podle potřeby přehodnotit a následně podle nového rozpisu postupovat.
Vytvoření seznamu skutečných příjmů a výdajů: Nejprve je třeba vymezit, co vše je pro účely rozpočtu vlastně příjmem a co výdajem.
Příjmy představují veškeré finanční prostředky, které obdržíme za určité období, obvykle za měsíc. Nejčastější položku tvoří důchod, dále dávky státní sociální podpory, případně ještě i mzda či příjmy z podnikání. Mezi příjmy patří ale i různé přivýdělky, výnosy (např. z pronájmu nebo ze spoření) nebo různé finanční výpomoci od příbuzných či přátel. V rámci příjmů (stejně jako u výdajů – viz níže) rozlišujeme příjmy pravidelné a příjmy nepravidelné.
Druhy důchodů vyplácených na základě důchodového pojištění jsou tyto: starobní, invalidní, vdovský/vdovecký, sirotčí. Nárok na důchod stanoví zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, popřípadě si můžete o informace a radu požádat Českou správu sociálního zabezpečení. Navštivte její webové stránky (www.cssz.cz) nebo některou z poboček, které naleznete v každém okrese (Okresní správa sociálního zabezpečení).
Pokud již splňujete podmínky přiznání starobního důchodu, pak si můžete bez omezení přivydělávat – na tento pracovní poměr nebude mít fakt, že Vám byl přiznán starobní důchod, žádný vliv. Pozor však na situaci, pokud jste odešli do předčasného důchodu a dosud jste nedosáhli důchodového věku. V takovém případě si můžete vydělávat jen tak, aby výše Vašeho výdělku nezakládala účast na důchodovém pojištění (tedy abyste neměli povinnost z vydělaných peněz odvádět sociální pojištění).
Pravidelné příjmy slouží k tomu, aby z nich byly hrazeny běžné výdaje, ale zároveň je z nich třeba vytvářet pravidelné úspory, které pak slouží jako finanční rezerva do budoucna.
Nepravidelné příjmy (např. výnosy z cenných papírů, dědictví, výhra v loterii či soutěži), by primárně měly sloužit k jednorázovému navýšení vytvářených úspor, a to s ohledem na řadu náhlých či nečekaných událostí v životě (např. rozbitý spotřebič, nutnost stěhování). Obecně se ke krytí takovýchto událostí doporučuje mít k dispozici rezervu ve výši alespoň trojnásobku měsíčních výdajů.
Výdaje představují naopak vše, co za určité období (nejčastěji měsíc) vydáváme. Z hlediska vedení rozpočtu je rozdělíme podle účelu, např. na bydlení, energie, nákupy potravin, dopravu, léky, koníčky aj. V rámci jednotlivé kategorie pak budeme rozlišovat mezi výdaji nutnými a výdaji zbytnými.
Nutné výdaje představují výdaje, které zkrátka musíme učinit pro zajištění základních či nezbytných potřeb. Mezi ně řadíme zejména nájemné, splátky (úvěrů, půjček apod.), platby za elektřinu, plyn, topení a vodu, výdaje na potraviny, drogerii, léky, oblečení a dopravu.
Zbytné výdaje představují výdaje, které v konkrétním případě nejsou nutné a za určitých okolností bychom se jich mohli vzdát či je alespoň omezit. Patří mezi ně např. výdaje na kouření, různé koníčky, dárky nebo na dovolenou.
Porovnání stanovených příjmů a výdajů: Po sestavení přehledu skutečných příjmů a výdajů je třeba každý sloupec sečíst a výsledky navzájem porovnat. Tak zjistíme, zda se příjmy a výdaje rovnají, nebo zda se liší, a jaká je tedy výsledná bilance – záporná, vyrovnaná či kladná.
Přehodnocení stanovených příjmů a výdajů: Zjistíme-li, že jsou výdaje vyšší než příjmy, tj. při vzniku záporné bilance, je třeba na tuto skutečnost neprodleně reagovat, neboť dochází ke vzniku dluhů, které se v případě, že je nebudeme řešit, budou jen prohlubovat. Můžete tak reagovat v podstatě třemi způsoby – buď snížením výdajů, zvýšením příjmů, nebo ideálně kombinací obojího.
Snížení některých výdajů, na rozdíl od zvýšení příjmů, lze z časového hlediska dosáhnout zpravidla v krátké době. V závislosti na výši rozdílu mezi příjmy a výdaji se může v prvé řadě jednat toliko o snížení či vyloučení některých zbytných vydání. Jinými slovy, vzdáme se či výrazně omezíme nákupy určitého zboží (např. tabákových výrobků, dárků) či služeb (např. stravování v restauracích), popř. nalezneme jejich levnější variantu nebo nějakou méně nákladnou alternativu.
Snížení výdajů může přinést i přehodnocení či revize sjednaných finančních produktů a smluv o nich, např. uzavřených pojištění, životních či investičních spoření. Nejprve je však vhodné se o takovém kroku poradit s finančním poradcem, kterému důvěřujete.
Pokud je rozdíl mezi příjmy a výdaji velmi výrazný, může být vedle výše uvedeného omezení spotřeby nezbytné i rozhodnutí zásadnější povahy, např. o změně velikosti bytu za účelem snížení nájmu.
Naopak navýšení příjmů je výrazně náročnější, zejména ve chvíli, pokud již nemůžete pracovat a nelze si tak vypomoci např. občasnými brigádami. Pokud zjišťujete, že Vám příjmy z důchodu nestačí na pokrytí Vašich základních potřeb, je na místě podat žádost o některou z dávek státní sociální podpory nebo dávek v hmotné nouzi.
V případě dávek státní sociální podpory se bude jednat především o příspěvek na bydlení. Žádost s Vámi vyplní zaměstnanci příslušné pobočky Úřadu práce.
Osobu v hmotné nouzi definuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi v souvislosti s výší jejích příjmů, přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vlastním přičiněním vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo. Dále se můžete ocitnout v hmotné nouzi v případě vážné mimořádné události nebo pokud Vám hrozí sociální vyloučení. Splňujete-li podmínky stanovené zákonem, můžete požádat o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení (dávky měsíčně se opakující) či mimořádnou okamžitou pomoc (tato dávka je jednorázová).
Také s dávkami v hmotné nouzi Vám poradí a žádost s Vámi sepíší na Úřadu práce.
V případě, že jste se stali obětí trestného činu, lze požádat stát o poskytnutí peněžité pomoci k překlenutí zhoršené sociální situace (vzniklé v důsledku trestného činu ze strany třetí osoby – pachatele).