Dědic se může svého dědického práva předem zříci smlouvou uzavřenou se zůstavitelem, a to ve prospěch jiné osoby. Takováto smlouva musí být sepsána notářem formou notářského zápisu.
Důsledkem zřeknutí se dědického práva je, že se dědic smlouvou uzavřenou se zůstavitelem ještě za života zůstavitele vyloučí z dědění. Pokud není ve smlouvě ujednáno něco jiného, pak zřeknutí se dědického práva působí i vůči potomkům dědice, který se zřekl svého dědického práva.
Dědic, který je nepominutelným dědicem, se smlouvou se zůstavitelem může zříci jen práva na povinný díl. Pokud v takovém případě zůstavitel pořídí pro případ smrti např. závětí, nebude se nepominutelný dědic moci domáhat svého povinného dílu z pozůstalosti. Nepořídí-li zůstavitel pro případ smrti, nepominutelný dědic, který se zřekl jen práva na povinný díl, dědí jako dědic ze zákonné dědické posloupnosti.
Příklad: Zůstavitel má dceru a syna, přičemž dceři již za svého života daroval byt a chtěl by, aby veškerý majetek z pozůstalosti, včetně druhého bytu, po jeho smrti zdědil syn. Zůstavitel tedy uzavře s obdarovanou dcerou smlouvu o zřeknutí se dědického práva a pořídí příslušnou závěť, v jejichž důsledku již dcera - a ani její případní potomci - nebudou po zůstaviteli dědit a ani si nebudou moci činit jiné nároky na majetek z pozůstalosti.
Článek byl vydaný v rámci projektu s názvem „Vzdělávací a právní aktivity na zvýšení ochrany lidských práv seniorů“ , který realizuje Konfederace sociálních služeb za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z dotačního programu „Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností“