Na základě darovací smlouvy dochází k bezplatnému převodu vlastnického práva k věci movité nebo k věci nemovité. V případě darování platí zejména tato pravidla:
- darovací smlouva, jejímž předmětem je darování movité věci, např. kola, nemusí být uzavřena písemně, nicméně se doporučuje její písemná forma, a to zejména z důvodu „mít v ruce“ důkaz pro potřeby případných budoucích sporů,
- darovací smlouva, jejímž předmětem je darování nemovité věci, např. rodinného domu, musí být uzavřena písemně a zároveň zákon vyžaduje provedení příslušného zápisu změn v katastru nemovitostí; smlouva může obsahovat i další ujednání, zejména taková, kdy si dárce vymiňuje právo darovanou nemovitou věc nebo její část doživotně užívat, nazývají se služebnosti, tato ujednání v darovací smlouvě se musí také zapsat v katastru nemovitostí,
- pokud se po uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem je darování movité či nemovité věci, zásadně změní okolnosti, je možné dar odvolat, a to pro nouzi či pro nevděk, tyto případy se zpravidla řeší soudně,
- darování mezi osobami blízkými nepodléhá dani z příjmu fyzických osob.
Příklad: Pan Adam se rozhodne darovat rodinný dům svému synovi Petrovi. Doporučuje se, aby oba zašli společně k notáři nebo advokátovi, a požádali o sepis darovací smlouvy, protože pak budou mít oba jistotu, že darovací smlouva bude obsahovat potřebná ujednání. V rámci darovací smlouvy může být zřízeno dárci panu Adamovi zejména bezplatné doživotní užívací právo ve formě služebnosti k darovanému rodinnému domu. Také budou mít oba jistotu, že se provede potřebný zápis všech změn v katastru nemovitostí, když notář či advokát zajistí zápis příslušných změn v katastru nemovitostí.
Článek byl vydaný v rámci projektu s názvem „Vzdělávací a právní aktivity na zvýšení ochrany lidských práv seniorů“ , který realizuje Konfederace sociálních služeb za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z dotačního programu „Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností“